Jaroslav Bráška

Datum narození: 3.4.1880 / Místo narození: Praha, Rakousko - Uhersko

Jaroslav Bráška, vlastním jménem Jaroslav Zavadil, se narodil 3. dubna 1880 v Praze. Vystudoval a vstoupil na dráhu bankovního úředníka. Úředníkem by zřejmě zůstal až do smrti, kdyby nezasáhla náhoda. Zúčastnil se totiž stávky a byl z práce vyhozen. Zkusil štěstí v umění i v herectví, a to se mu dokonale podařilo. Nejdříve se protloukal po kabaretech a nakonec se uchytil v různých okrajových divad

Jaroslav Bráška, vlastním jménem Jaroslav Zavadil, se narodil 3. dubna 1880 v Praze. Vystudoval a vstoupil na dráhu bankovního úředníka. Úředníkem by zřejmě zůstal až do smrti, kdyby nezasáhla náhoda. Zúčastnil se totiž stávky a byl z práce vyhozen. Zkusil štěstí v umění i v herectví, a to se mu dokonale podařilo. Nejdříve se protloukal po kabaretech a nakonec se uchytil v různých okrajových divadlech a scénách.Jeho zavalitá postava ho přímo předurčovala do rolí bodrých tatíků a strejčků. Tyto typy vytvářel nejen na jevišti ale také ve filmu. Uplatňoval se zejména v konverzačních komediích a fraškách. Jeho jevištní technika se vyznačovala zvýrazněním hlasu, pohybů rukou a celého těla. Jeho největším rysem byla charakteristická velká hustá bílá hřívá vlasů. Díky nim se dá Bráška poznat ve všech rolí, a vlastně tak usnadnil práci zaměstnancům a filmovým historikům filmového archivu, kteří ho díky tomu mohli lehčeji a snáze identifikovat.V němé éře hrál pouze jednou, v nedochované tragikomedii PROČ SE NESMĚJEŠ (1922) v režii Emana Fialy. Poté se na devět let ve filmu odmlčel a do nějž se vrátil na začátku třicátých let. Ztvárňoval ale pouze malé a epizodní role v téměř padesáti filmech. V roce 1934 dokonce účinkoval ve dvanácti dlouhometrážních snímcích!Vytvořil malé role ředitelů (PEPINA REJHOLCOVÁ, NA SVATÉM KOPEČKU), doktorů (JEJÍ LÉKAŘ, DIAGNOSA X, SLON ZACHRÁNCEM, POZDNÍ MÁJ, JANA, KLAPZUBOVA JEDENÁCTKA), otravných příbuzných (ROZPUSTILÁ NOC), zákazníků (PÁN NA ROZTRHÁNÍ), kamarádů hlavních hrdinů (DŮM NA PŘEDMĚSTÍ, POSLEDNÍ MUŽ, ULIČNICE), hostů různých společenských zařízení a podniků (MUŽI V OFFSIDU, POLSKÁ KREV, NA RŮŽÍCH USTLÁNO, CÁCORKA, VZDUŠNÉ TORPÉDO 48, DRUHÉ MLÁDÍ, DĚVČÁTKO Z VENKOVA, SVATEBNÍ CESTA, SLEČNA MATINKA, BLÁHOVÉ DĚVČE, ZE SOUDNÍ SÍNĚ).Obdobné postavy také ve snímcích HEJ – RUP! (bankéř), AŤ ŽIJE NEBOŽTÍK (Sukův věřitel), MILAN RASTISLAV ŠTEFÁNIK (tajemník), GRANDHOTEL NEVADA (pacient), STUDENTSKÁ MÁMA (rada), A ŽIVOT JDE DÁL (úředník okresního hejtmanství), JEDENÁCTÉ PŘIKÁZÁNÍ (radní), POKUŠENÍ PANÍ ANTONIE (ministerský rada), KRÁL ULICE (nezaměstnaný trumpetista), VDAVKY NANYNKY KULICHOVY (oddávající kněz), BEZDĚTNÁ (klient v bance), TŘI VEJCE DO SKLA (velký obchodník s démanty), SEXTÁNKA (profesor na gymnáziu), NA TÝ LOUCE ZELENÝ (úředník panství), VYDĚRAČ (vrátný v Globusu) desítky dalších.Jeho jedinou větší rolí byl dobrotivý básník Vít Skála, který zachrání lásku svého přítele skladatele Petra Brauna (Antonín Novotný) a jeho milované komtesy Miry (Jarmila Vacková) v melodramatu herce Karla Hašlera SRDCE ZA PÍSNIČKU (1933).Film však již Bráškovi nedal žádnou příležitost uplatnit se ve větší (či snad dokonce v hlavní) roli. Po devíti snímcích (BLÁHOVÉ DĚVČE, DRUHÉ MLÁDÍ, KLAPZUBOVA JEDENÁCTKA, KROK DO TMY, PÁN A SLUHA, PANENKA, SLEČNA MATINKA, SVATEBNÍ CESTA a ZE SOUDNÍ SÍNĚ) z roku 1938 znenadání Bráška odešel z naší kinematografie proto, aby se do ní již nikdy nevrátil. Nemáme žádné zprávy o tom, co v této době dělal.Po válce se k filmu nepřímo vrátil. Byl totiž vedoucím pražského kina Sevastopol. Spolupracovat taktéž s československým rozhlasem. Jaroslav Bráška zemřel 2. června 1950 v Praze ve věku sedmdesáti let. Se svoji hustou bílou hřívou vlasů, kulatým obličejem, kulatými brýlemi a se svými padesáti epizodními roličkami v dlouhometrážní filmové tvorbě se natrvalo zapsal do análů historie našeho filmu, ze kterých ho již nikdo nikdy nevymaže.(zdroj: CSFD.cz, autor: Jarda "krib" Lopour)



Hlavní partneři projektu Kultura.cz
Mediální partneři projektu Kultura.cz
Ostatní partneři projektu Kultura.cz