Francouzská herečka Hél?ne Vallier byla druhorozenou ze čtyř slavných dcer operního pěvce Vladimira Poliakoff-Baidaroffa a tanečnice Militzy Envald. Rodiče měli ruský původ a po bolševické revoluci v roce 1917 našli útočiště ve Francii. Jejich čtyři dcery dosáhly věhlasu na divadle a ve filmu především v 50. a 60. letech. Vedle Hélene to byla nejstarší Olga Varen (*1928), dnes známá spíše jako tel
Francouzská herečka Hél?ne Vallier byla druhorozenou ze čtyř slavných dcer operního pěvce Vladimira Poliakoff-Baidaroffa a tanečnice Militzy Envald. Rodiče měli ruský původ a po bolševické revoluci v roce 1917 našli útočiště ve Francii. Jejich čtyři dcery dosáhly věhlasu na divadle a ve filmu především v 50. a 60. letech. Vedle Hélene to byla nejstarší Olga Varen (*1928), dnes známá spíše jako televizní režisérka, dále pak Odile Versois (1930-1980) a Marina Vlady (*1938).Stejně jako ostatní sestry, tak i Hél?ne inklinovala k uměleckým žánrům, k čemuž měla genetické předpoklady. Původně studovala balet, herectví si osvojila na konzervatoři v Saint-Germain-en-Laye a od konce čtyřicátých let vystupovala na divadelním jevišti jako činoherečka. Zakrátko získala pozornost filmařů, svou první roli dostala v Itálii, kde již předtím točila její starší sestra Odile Versois. Hél?ne Vallier debutovala nevelkou postavou písařky ve filmu ŘÍM V 11 HODIN (Roma ore 11, 1952), který je jedním ze stěžejních děl italského neorealismu, získal ocenění Italského syndikátu filmových kritiků a ve své době byl uveden i na festivalu v Karlových Varech. V Itálii hrála pak znovu ve filmu ČERNÉ PEŘÍ (Penne nere, 1953), tady však již zůstala ve stínu své mladší sestry Mariny Vlady. Následně Hél?ne točila v americké produkci, ve Francii hrála poprvé až v historickém dramatu RASPUTIN (Raspoutine, 1954).Po boku mladší sestry pak hrála ve filmu FURIANT (Le craneur, 1955), s oběma sestrami – Marinou Vlady a Odile Versois – se pak objevila ve filmu SOPHIE A ZLOČIN (Sophie et le crime, 1955), v němž ostatně hrála i jejich nejstarší sestra Olga. Nutno ale dodat, že na rozdíl od sester Odile a Mariny, které dosáhly mezinárodního věhlasu, Hél?ne takový úspěch neměla a musela se spokojovat s menšími rolemi. Její švagr Robert Hossein (manžel Mariny Vlady) jí dal příležitost ve svém filmu ODPUSŤTE NAŠE VINY (Pardonnez nos offenses, 1956), spolu s Hosseinem pak hrála v kriminálce DEJTE SI POZOR, DĚVČATA (Méfiez-vous, fillettes, 1957). Jako jeptiška se pak Hél?ne Vallier objevila v historickém titulu ROZHOVORY KARMELITEK (Le dialogue des carmelites, 1960), načež se pro svět filmu na několik let odmlčela.V průběhu šedesátých let se Hél?ne Vallier věnovala především divadlu, vystupovala na několika jevištích a zaujala především svými kreacemi ve hrách A. P. Čechova. Příležitostně pracovala i pro televizi, k práci ve filmu se vrátila bezmála po deseti letech a větší příležitost dostala ve filmu LA MAISON DES BORIES (1970). Jako skriptka se pak objevila ve francouzsko-italském filmu BUĎ ZDRÁV, UMĚLČE (Salut l'artiste, 1973), v dalších nevelkých rolích pak hrála ve filmech známých i u nás, jako například CELÝ JEDEN ŽIVOT (Toute une vie, 1974) nebo LÁSKA S OTAZNÍKEM (L'amour en question, 1978). Zaznamenat ji můžeme i v americkém filmu Woodyho Allena LÁSKA A SMRT (Love And Death, 1975).Koncem sedmdesátých let začala být Hél?ne Vallier vytížená především televizním natáčením, hrála v inscenacích, televizních filmech i seriálech. Svou poslední filmovou roli odehrála v nevelké úloze ve filmu ČERVENÝ KAVIÁR (Le caviar rouge, 1986), v němž po dlouhých letech spolupracovala s Robertem Hosseinem. V téže době naposledy hrála i v televizi.Hél?ne Vallier zemřela v Marseille následkem krvácení do mozku 1. srpna 1988 ve věku 56 let. Stejně jako její starší sestra Odile Versois je pohřbena na ruském hřbitově Sainte-Geneviéve-des-Bois v Paříži. Byla dvakrát provdaná, jejím prvním manželem byl krátce herec Alain Quercy (*1928), s nímž se rozvedla a podruhé se vdala za herce Michela Lesnoffa, s nímž pak měla tři děti.(zdroj: CSFD.cz, autor: Pavel "argenson" Vlach)