Zpěvačka a herečka Gabriela Třešňáková, známá též pod zkráceným křestním jménem Gabi, pocházela z umělecky aktivní rodiny, jejím otcem byl operetní zpěvák Hugo Třešňák (1883-1968). Odbornou průpravu pro dráhu zpěvačky získala Gabriela Třešňáková v Brně u významných pedagogů, profesora Theodora Černíka a Zdeňka Knittla. Jako sedmnáctiletá nastoupila k Východočeské divadelní společnosti, kde začínal
Zpěvačka a herečka Gabriela Třešňáková, známá též pod zkráceným křestním jménem Gabi, pocházela z umělecky aktivní rodiny, jejím otcem byl operetní zpěvák Hugo Třešňák (1883-1968). Odbornou průpravu pro dráhu zpěvačky získala Gabriela Třešňáková v Brně u významných pedagogů, profesora Theodora Černíka a Zdeňka Knittla. Jako sedmnáctiletá nastoupila k Východočeské divadelní společnosti, kde začínala jako tanečnice (1928-1929). Ve třicátých letech pak působila na několika pražských scénách a tehdy se již prosadila jako zpěvačka a operetní herečka. Prahu opustila nakrátko koncem 30. let, kdy získala angažmá v Jihočeském divadle v Českých Budějovicích, pak se ale do hlavního města vrátila a jejím působištěm se stalo Švandovo divadlo. Poslední léta války potom strávila na jevišti Divadla J. K. Tyla v Plzni (tehdy Velké divadlo Plzeň).Následujících bezmála dvacet let, až do svého odchodu do penze, působila Třešňáková v karlínském divadle (1945-1963), které v té době několikrát změnilo název (Divadlo československého státního filmu, Státní divadlo v Karlíně, Hudební divadlo Karlín). Přestože operetní žánr byl po roce 1948 okrajovou záležitostí, karlínská scéna byla jedna z mála, která se mu programově věnovala i v době tuhých padesátých let. Třešňáková tehdy patřila k jeho největším hvězdám a našla uplatnění v nejslavnějších operetách (Země úsměvů, Orfeus v podsvětí, Polská krev). Mimo divadlo účinkovala také v četných zábavných estrádách a programech, její hlasový projev byl zaznamenán také nahrávkami Československého rozhlasu.Co se týče spolupráce s filmem, Gabrielu Třešňákovou stihnul osud řady jiných umělkyň operetního žánru, které byly před filmovou kameru zvány jen zřídka a navíc v podružných úlohách. Třešňáková hrála poprvé sousedku hlavní protagonistky komedie NEVIDĚLI JSTE BOBÍKA? (1944). Znovu se k filmu vrátila až jako penzistka, kdy ji bylo možno vidět v postavě staré služky v historické veselohře SVATBY PANA VOKA (1970). Režisér tohoto filmu Karel Steklý ji pak o dva roky později obsadil do její poslední role bezejmenné dámy v dnes již zapomenutém dramatu z doby první republiky SVĚT OTEVŘENÝ NÁHODÁM (1972).Gabriela Třešňáková zemřela v Praze 28. května 1985. Jejím manželem byl operetní zpěvák a herec František Voborský (1913-1980).(zdroj: CSFD.cz, autor: Pavel "argenson" Vlach)