Eva Hudečková, rozená Trejtnarová, pocházející z Prahy, se ještě jako studentka střední školy objevila ve filmech ZLOČIN V DÍVČÍ ŠKOLE (1965) nebo MALÉ LETNÍ BLUES (1967), poté vystudovala DAMU a nastoupila do Divadla Jiřího Wolkera, kde však působila jen krátce, od počátku 70. let je na volné noze. Její nevšední půvab ji předurčoval pro výrazné role, jichž v televizi a ve filmu ztvárnila v 70. a
Eva Hudečková, rozená Trejtnarová, pocházející z Prahy, se ještě jako studentka střední školy objevila ve filmech ZLOČIN V DÍVČÍ ŠKOLE (1965) nebo MALÉ LETNÍ BLUES (1967), poté vystudovala DAMU a nastoupila do Divadla Jiřího Wolkera, kde však působila jen krátce, od počátku 70. let je na volné noze. Její nevšední půvab ji předurčoval pro výrazné role, jichž v televizi a ve filmu ztvárnila v 70. a 80. let několik desítek. Od počátku 70. let hrála v řadě filmů, z nichž většina však již upadla v zapomnění (RODEO, 1972; JEZDEC FORMULE RISK, 1973), výraznější úlohy, v nichž si ji pamatujeme dodnes, dostala v bláznivých komediích (JAK UTOPIT DOKTORA MRÁČKA, 1974; ZÍTRA TO ROZTOČÍME, DRAHOUŠKU, 1976; COŽ TAKHLE DÁT SI ŠPENÁT, 1977), objevila se také v televizních seriálech (KAMENNÝ ŘÁD, 1975; BYL JEDNOU JEDEN DŮM, 1974; TŘICET PŘÍPADŮ MAJORA ZEMANA, 1975). Přestože Eva Hudečková byla půvabnou představitelkou dívčích a ženských rolí, díky scénářům málokdy získala oblibu diváků, nutno ovšem dodat, že i takové role jsou potřeba. Jako emocionálně složité ženy s nepříliš sympatickou snahou získat zadaného muže si ji pamatujeme především ze seriálů SANITKA (1984) a MY VŠICHNI ŠKOLOU POVINNÍ (1984).Eva Hudečková, znechucena cenzorskými praktikami a ideologizací divadla, televize i filmu, z vlastního rozhodnutí rezignovala v polovině 80. let na hereckou kariéru a od roku 1985 se již před kamerou nikdy neobjevila (naposledy hrála lékařku v dramatu SKALPEL, PROSÍM, 1985), nadále ale sporadicky působila v dabingu (Vzpomínky na Afiku, Okno z ložnice, Podnikavá dívka, Vysoká hra patriotů). Její doménou od 80. let je především spisovatelská činnost, napsala několik knih a scénářů. Úspěch sklidil její spisovatelský debut Bezhlavá kobyla (1992). Prosadila se také jako autorka scénářů, podle její předlohy byla v České televizi natočena pohádka O zasněné Žofince (1997), především pak pohádkový seriál O ztracené lásce (2001). V Českém rozhlase byl do pětidílné hry dramatizován román Bratříček Golem (1996). Literární kritici Hudečkové tvorbu přijímají vesměs kladně, byť mají výhrady ke složité stylizaci textu v pohádkách, vycházející zřejmě z hereččiny divadelní průpravy.Eva Hudečková je od roku 1977 manželkou houslisty Václava Hudečka (nar. 1952).(zdroj: CSFD.cz, autor: Pavel "argenson" Vlach)