Eva Kantůrková

Datum narození: 11.5.1930 / Místo narození: Praha, Československo (dnešní Česká Republika)

Spisovatelka a filmová scenáristka. Narodila se jako Eva Sílová 11. 5. 1030 v Praze. Eva své literární vlohy zdědila jak po otci, který byl novinářem a filmovým scenáristou, tak i po matce - spisovatelce (knihy pro děti: Paví očko, Čertík Mičula, Šibal Makočuba, Mury-Bury kouzelník, Třicet koní Vénu honí). Rodiče se rozvedli, když byl Evě rok. O dítě se starala babička, protože maminka byla tělesně postižená.

Spisovatelka a filmová scenáristka. Narodila se jako Eva Sílová 11. 5. 1030 v Praze. Eva své literární vlohy zdědila jak po otci, který byl novinářem a filmovým scenáristou, tak i po matce - spisovatelce (knihy pro děti: Paví očko, Čertík Mičula, Šibal Makočuba, Mury-Bury kouzelník, Třicet koní Vénu honí). Rodiče se rozvedli, když byl Evě  rok. O dítě se starala babička, protože maminka byla tělesně postižená.

Eva Kantůrková na své dětství vzpomíná s láskou, i přesto, že se o ní ani babička nemohla  starat trvale. Do obecné školy nastoupila Eva ve Velkých Popovicích, kde byla vychovávána v pěstounské rodině.

Eva Sílová byla zdatnou studentkou, a proto po složení gymnaziální maturitní zkoušky odešla studovat filozofii a historii na Univerzitu Karlovu, kterou ukončila v roce 1956. Již během studií působila Eva Sílová jako redaktorka v nakladatelství Mladá fronta.

V letech 1956 až 1958 byla tajemnicí Československého svazu mládeže na Strojní fakultě ČVUT. Eva tehdy s komunistickým hnutím sympatizovala, neboť oba její rodiče byli levicoví novináři. Jelikož ovšem byla Eva Kantůrková postupně omezována ve své tvorbě, vystoupila z komunistické strany, čímž se ihned ocitla na seznamu zakázaných autorů.

V roce 1977 podepsala Chartu 77 a v roce 1985 se stala její mluvčí.

V letech 1981 - 1982 byla vězněna. V roce 1989 spoluzakládala Občanské fórum; poté byla poslankyní České národní rady, předsedkyní Obce spisovatelů, působila na Ministerstvu kultury a od roku 2006 je prezidentkou Akademie literatury české.

Získala řadu ocenění: Cenu Jana Stopparda za knihu Přítelkyně z domu smutku (1984); Cenu Jana Palacha za román Jan Hus (1989), Cenu Egona Hostovského za román Zahrada dětství jménem Eden (1999) a v r. 2008 Cenu Ladislava Fukse za celoživotní dílo.

Poprvé se Eva Sílová vdala v devatenácti letech za básníka a publicistu Jana Šterna. V r. 1949 se jim narodil syn Ivan a v r. 1953 syn Jan, který se ve volbě profese vydal ve šlépějích svých rodičů (dramaturg, publicista, scenárista). Druhým manželem Evy Sílové byl  spisovatel Jiří Kantůrek (1932 - 1998).

Eva Kantůrková byla velmi plodná publicistka, kromě Mladé fronty psala články do Rudého práva, Literárních novin, Kulturní tvorby i filmového časopisu Film a doba. V roce 1967 se stává spisovatelkou z povolání.

Ve svých dílech se vyrovnává s politickým systémem v české společnosti (Smuteční slavnost, 1967; Po potopě, 1969; Pozůstalost pana Ábela, 1971; Přítelkyně z domu smutku, 1984; Jan Hus, 1988). V sedmdesátých letech publikovala fejetony v samizdatových a exilových periodikách (Listy, Svědectví, Rozmluvy aj.). Knihy byly vydávány v samizdatových edicích Petlice, Kvart, Edice Expedice.

Po roce 1989 napsala scénáře k filmům Smuteční slavnost, Ceremoniář, Člověk v závěsu, Přítelkyně z domu smutku. Podle knih své matky napsala scénář k televiznímu seriálu Pohádky o Pavím očku. Scénář napsala také k dokumentu Svědectví o smrti Pavla Wonky (1991). Je autorkou televizní hry Hospoda u tří nevěst (1972), ovšem jako autor ji byl nucen tehdy krýt Karel Pokorný.
 
Na závěr citát z jednoho z rozhovorů, který byl s Evou Kantůrkovou veden a který jednoduše charakterizuje rozdíl mezi literární a filmovou tvorbou: " Román se píše jinak než filmový scénář, v románu pracujete s jazykem, ve scénáři s filmovým obrazem. Přepsat román do scénáře je přechod do úplně jiného oboru umění."

(Zdroj: csfd.cz - Šárka "Sipora" Bažantová)

Scenáristická filmografie:

  • 2015 - Jan Hus (TV film)
  • 1996 - Ceremoniář
  • 1992 - Přítelkyně z domu smutku (TV seriál)
  • 1969 - Smuteční slavnost

Spisovatelská filmografie:

  • 1996 - Ceremoniář - kniha
  • 1992 - Přítelkyně z domu smutku (TV seriál) - kniha

Knihy:

  • Jen tak si maličko povyskočit, 1966 – sbírka psychologických povídek
  • Smuteční slavnost, 1967 – společensko-kritický román, kde hlavním motivem je chystaný pohřeb komunistického tajemníka, dávají čtenáři příležitost seznámit se s událostmi na malém městě roku 1948 a následné kolektivizace zemědělství z různých pohledů několika vypravěčů; zfilmováno roku 1968 Zdeňkem Sirovým (film mohl být promítán až po roce 1989)
  • Po potopě, 1969 – román; hrdinka románu, malířka a matka dospívající dcery, se po rozchodu s mužem psychicky zhroutí, z čehož se pak zotavuje na psychiatrické klinice
  • Nulový bod, 1970 – ministerský úředník, který v roce 1948 přišel o kariéru a i nadále prožíval řadu osobních tragédií, se rozhodne pro sebevraždu; román formou retrospektivy vypráví příběh celého jeho života
  • Černá hvězda, Kolín nad Rýnem 1982, Praha 1992 – příběh levicového novináře, který prožívá chvíli deziluze a rozpadu dosavadních životních hodnot – pokus autorky vyrovnat se s vlastní změnou postoje vůči komunismu
  • Člověk v závěsu, 1977, Kolín nad Rýnem 1988 – sbírka novel
  • Pozůstalost pana Ábela, 1977 Kolín nad Rýnem, Praha 1990
  • Pán věže, samizdat 1979, Praha 1992 – román inspirovaný příběhem Ježíše Krista, znova 2004
  • Přítelkyně z domu smutku, Kolín nad Rýnem 1984, Praha 1990 – nejznámější kniha, z prostředí vězení s autobiografickými prvky; roku 1992 byl podle románu natočen režisérem Hynkem Bočanem čtyřdílný televizní seriál
  • Jan Hus: příspěvek k národní identitě, samizdat 1986, Praha:Melantrich 1991, Praha:Hynek 2000, Praha:Ideál 2008 – historická studie o životě mistra Jana Husa
  • Památník, 1994 – deníkovou formou psaná autobiografie
  • Záznamy paměti, 1997
  • Zahrada dětství jménem Eden, 1998
  • Nejsi, 1999 – kniha vyrovnávající se s manželovou smrtí
  • Nečas, 2000 – autobiografický román
  • Jsem osoba vzdorovitá a neposlušná, 2005
  • Démoni nečasu, 2007
  • Vy nám taky : momentky života, Praha:Erika 2008 - Scénky z vlastního života, konfrontace vztahu k dnešku i včerejšku
  • Doteky, Praha:Dauphin 2009 - Román s duchovním rozměrem o proplétajících se osudech dvou lidí, vzdálených a přesto se sbližujících
  • Tati!, nakl. Dauphin, 2010
  • Nečekej, až zajde slunce!, nakl. Dauphin, 2011
  • Řekni mi, kdo jsi, 2012



Hlavní partneři projektu Kultura.cz
Mediální partneři projektu Kultura.cz
Ostatní partneři projektu Kultura.cz