Emilie Nitschová

Datum narození: 21.7.1883 / Místo narození: Děčín, Rakousko - Uhersko

Emilie Nitschová se narodila 21. července 1883 v Děčíně (některé prameny opět uvádějí jiné datum narození, 20. června 1882 v Děčíně). Narodila se jako Emilie Choděrová, ale byla provdána za herce a režiséra Felixe Bartoše (1885 – 1952).K divadelní práci si „přičuchla“ ještě v rodném Děčíně, když spolupracovala s místními ochotnickými spolky a scénami. Odešla ke kočovným a venkovským společnostem,

Emilie Nitschová se narodila 21. července 1883 v Děčíně (některé prameny opět uvádějí jiné datum narození, 20. června 1882 v Děčíně). Narodila se jako Emilie Choděrová, ale byla provdána za herce a režiséra Felixe Bartoše (1885 – 1952).K divadelní práci si „přičuchla“ ještě v rodném Děčíně, když spolupracovala s místními ochotnickými spolky a scénami. Odešla ke kočovným a venkovským společnostem, například u V. Choděry. Další svoji hereckou působnost zaměřila na Prahu, kde vystoupila například v Rokoku. Veřejně působila až do roku 1935.Herectví Emilie Nitschové, které přešlo přes typ milovnice až k charakterům maminkovským, hrdinským a dramatickým, spočívalo v jakémsi klidném projevu, střídmé mimice, pomalých pohybech rukou, skryté živelné temperamentnosti a zejména ve velmi znělém, vysokém, až snad trochu ječivém, slovním projevu.Poprvé se předvedla v dnes již nedochovaném melodramatu ROMÁN BOXERA (1921) režiséra Václava Binovce. Film popisoval cestu bezvýznamného sirotka Franka Rose (Frank Rose – Růžička), který se vypracuje svojí vrozenou pílí až mezi nejlepší evropské boxerské hvězdy. Scénář k tomuto úspěšnému snímku vlastnoručně vytvořila svého času hvězda českého stříbrného plátna Suzanne Marwille.V němém období se představila v různých menších, i větších rodičovských a babičkovských postavách. Ztvárňovala například paní Voňavkovou (VENOUŠEK A STÁZIČKA), tetičku (JEJICH SVATEBNÍ NOC), důstojnou ženu (KOMPTOIRISTKA), Dasiinu vychovatelku (ÚNOS BANKÉŘE FUXE), vdovu Angeliku Knedlhansovou (VDAVKY NANYNKY KULICHOVY), Viktorovu matku Eleonoru z Renné (HRABĚNKA Z PODSKALÍ), švadlenku (DO PANSKÉHO STAVU), hospodyni Apu (PANTÁTA BEZOUŠEK), tetu Urbanovou (OTEC KONDELÍK A ŽENICH VEJVARA II.), Fifiinu (Anny Ondráková) matku (MILENKY STARÉHO KRIMINÁLNÍKA), paní domácí (ŽIVOTEM VEDLA JE LÁSKA), účastnici spiritistické seance (MODRÝ DÉMANT), hosta na zásnubách (Z ČESKÝCH MLÝNŮ), starou pannu tetu Katynku Urbanovou (TCHÁN KONDELÍK A ZEŤ VEJVARA), paní Nebeskou (NEVIŇÁTKA), Mokráčkovou (Josef Rovenský) ženu (CHUDÁ HOLKA) a další.Ve zvukovém období získala pouze velmi málo příležitostí. Její osoba a hlas se ukázala v pouhých šesti snímcích, z nichž v pěti vytvořila pouze epizodní roličky. Byla kaštanářkou v Antonově slavném dramatu TONKA ŠIBENICE (1930), klepnou v komedii FIDLOVAČKA (1930) Svatopluka Innemanna, zákaznicí u Kvíčaly (Jan Richter) v Innemannově komedii POSLEDNÍ BOHÉM (1931), ochotnou zaměstnankyní ve zprostředkovatelně práce v melodramatu JEDNA Z MILIONU (1935) Vladimíra Slavínského a obětavou ošetřovatelkou v nemocnici, která svým zjevem málem zaviní „rozvod“ Petra Suka (Hugo Haas) a krásné Alice (Adina Mandlová) ve Fričově komedii AŤ ŽIJE NEBOŽTÍK (1935).S Theodorem Pištěkem a Antonií Nedošinskou vytvořila ve svém posledním snímku kariéry ústřední trojici (Nitschová jako Pištěkova manželka kuchařka a panská Pepička Přibylová) v melodramatu Vladimíra Slavínského STUDENTSKÁ MÁMA (1935) podle scénáře Slavínského a Emila Artura Longena. Nitschová a Pištěk v tomto snímku představovali zaměstnance studentské bytné Marie Klatovské (Antonie Nedošinská), která se s maminkovskou láskou stará o své svěřené studenty, medika Mirka Tomana (Vladimír Borský), farmaceutku Dášu Kučerovou (Hana Bělská), konzervatoristu Zdeňka Vilíma (Jiří Dohnal), oktavána Emana (Svatopluk Beneš), chemika Jožku Budila (Miroslav Svoboda), filozofku Irču Vítkovou (Věra Ferbasová), strojaře Standu Razíma (Karel Jelínek) a medičku Magdu Bártovou (Blanka Waleská).Její herecká dráha musela skončit v roce 1935, z důvodu nervového onemocnění. Emilie Nitschová zemřela šestnáct let po manželovi 14. ledna 1968 v Praze v nedožitých osmdesáti pěti, či šesti letech.(zdroj: CSFD.cz, autor: Jarda "krib" Lopour)



Hlavní partneři projektu Kultura.cz
Mediální partneři projektu Kultura.cz
Ostatní partneři projektu Kultura.cz