Dominantou obce je kopec Veselka (460 m n m).
Název obce Veselé pochází z původního německého označení „Freudenberg“, což znamenalo „veselý kopec“.
Symbol kopce byl použit i do znaku, nad kterým se tyčí medvědí tlapa – z erbu rodu Luticů (zakladatelů obce), a šesticípá hvězda, která vyjadřuje právo čepovat pivo šest neděl po narození dítěte – proto tedy šest cípů.
O obci Veselé byla první zmínka v roce 1381 v zápise městské knihy v České Kamenici.
Obec Veselé je dnes tvořena dvěma částmi Veselé a Veselíčko (1. díl). Jména jsou novodobá a původně zněla Freudenberg a Freudenheim (lid. Freudenděrfel). Veselé se v písemných historických pramenech poprvé připomíná v roce 1381 v zápise městské knihy v České Kamenici. Z historických souvislostí lze dovodit, že počátky historie vsi Veselé jsou spojené se šlechtickým statkem v Markvarticích. Sledování historie Veselé není jednoduché a naráží na skutečnost, že ves byla současně držena několika vlastníky a obvykle ve spojení s rozdělením sousedních Markvartic až na tři díly s třemi tvrzemi a s třemi různými majiteli. Po Markvarticích se v roce 1281 psal Jan z Michalovic, příslušník významného českého panského rodu a příbuzný pánů z Vartenberka, z Lemberka a z Valdštejna, purkrabí královského hradu v Děčíně, lenní držitel a pak i vlastník hradu Scharfenstein (Ostrý), měst Benešov (nad Ploučnicí) a Kamenice (Česká), držitel hradu Děvín a jihočeského panství Velešín. Hrad Ostrý s Benešovem a Kamenicí drželi potomci Jana z Michalovic do roku 1406, kdy Jan zv. starší z Michalovic a na Bezdězi vše prodal Hynkovi Berkovi z Dubé a na Honšteině (v Horní Lužici, dnes Sasko). V té době byly Markvartice rozděleny na dva samostatné statky s tvrzemi v dolní a horní části. Tyto statky byly z osterského panství zřejmě vyděleny pány z Michalovic a obsazeny jako výsluha jejich purkrabími. Dolní markvartická tvrz byla v roce 1423 držena Přibíkem Blektou z Útěchovic a jeho potomci zde byli až do 16. století. Majitelem horní tvrze v Markvarticích byl v roce 1428 Jan z Lutic, který toho roku podával kněze k markvartickému farnímu kostelu sv. Martina. V první polovině 16. století se synové Jiřího z Lutic dělili o otcovský majetek tak, že Kryštof obdržel díl Markvartic, Kerhartice (Gerstdorf) a k tomu 13 osedlých ve Veselém. Ve Veselém měl také svůj díl Kryštofův bratr Bedřich. Ten společně s dalším z bratrů Zikmundem přijal v letech 1548 - 1549 od bezdětného Kryštofa jeho díl.
- Venkovská usedlost čp. 142
(Zdroj: Wikipedie)