Významnou historickou pamětihodností je dřevěný kostelík sv. Jiří stojící v jedné z části Smidar a to v Loučné Hoře. Je z první poloviny 14. století. Zajímavou památkou raně novověkého trestního práva je Kniha černá jinak smolná města Smidar 1631-1769 (vydána nakladatelstvím Severografia v roce 1948, ed. Emil Lány).
V 1. polovině 18. století byly Smidary nevelkým vrchnostenským střediskem se dvěma panskými mlýny, dvorem. Vinopalnou, koželužnou a hliništěm. V roce 1836 vybudoval M.Wagner malý cukrovar, který byl v roce 1846 zrušen. Asi v roce 1900 byl zrušen pivovar. V roce 1907 byla založena textilní továrna. V roce 1920 vznikla přádelna firmy Bruna z Plavů, od roku 1958 je součástí podniku Tiba Dvůr Králové na Labem.
20. léta: strojní tkalcovna, výroba krému na boty, 2 mlýny, pila, cihelna, záložna, stavební družstvo
80. léta: středisko osídlení místního významu – průmysl textilní (výroba bavlněných vláken), konfekční (výroba ložního prádla), místní průmysl, jednotné zemědělské družstvo, obvodní zdravotní středisko.
- Edward Babák
- Václav Šrám
- Karel Sudimír Šnajdr
- Adalbert Vincenc Zarda
- Bohumil Horyna
- Jiří Šotola
- Václav Nováček
- Jan Jiří Šantl
- Josef Hladič
- JUDr. Alois Neuman
- Zámek ve Smidarech - Smidarský zámek nacházející se na pravém břehu řeky Cidliny byl v minulostiekonomickým centrem poddanského městečka Smidar, ke kterému patřil přiléhající pivovar a mlýn. Původně však na místě zámku stála vodní tvrz využívající ze dvou stran přirozené ochrany řeky. Je doložena spolu s dvorem z roku 1413, kdy Smidary patřily Janu Ohnišťkovi. Následně v roce 1424 byly Smidary dobyty a vypáleny Janem Žižkou, neboť Jan Ohnišťko stál na straně pánů z Hradce. Tvrz byla obnovena a další zmínka o ní je až z roku 1544, kdy došlo k majetkovému přesunu v rámci rodu Zvířetických z Vartemberka. Po roce 1558, kdy Smidary koupila Sabina Zilvárová z Vřešovic, byla tvrz přestavěna.
- V letech 1810-13 byla stará tvrz s rozsáhlým posklepením nahrazena zděným zámkem v přechodném vlastnictví Karla hraběte z Rey. V roce 1825 byl po požáru přestavěn v empírovém slohu do "dnešní" podoby hraběnkou Rozinou Colloredovou, rozenou Hartmanovou z Karlštejna, a jejím bratrem Prokopem Janem Hartmenem z Karlštejna, polomocníkem správy smidarského panství. Od roku 1895 zde žila rodina Čížků ze Smidajchu (Smidar) a roku 1927 byl zámek upraven pro potřeby obecní školy. V roce 1990 byly provedeny velmi necitelné přestavby, byl vybourán nový boční vchod a ztrženy zbytky budovy pivovaru, tesně přiléhající k zámku. Dnes budova zámku, nesoucí viditelné známky chátrání, je ve vlastnictví Svazu chovatelů domácího zvířectva, který zde každoročně pořádá zářijovou hojně navštěvovanou výstavu.
- Budova Radnice ve Smidarech - V historické objektu bývalé městské radnice se nachází správní centrum Smidar, Obecní úřad a také Obecní knihovna. Vlastní budova, v nedávné době prošlá rekonstrukcí, byla postavena po velkém požáru, který postihl Smidary roku 1825. Původně se jednalo o hostinec, který byl obcí po roce 1868 odkoupen a přestavěn. Nese empírové architektonické prvky, přičemž za povšimnutí stojí původní ve štítě umístěný městský znak znázorňující na červeném poli dvě věže s cimbuřím a erby rodů Vřesovců a Zilvarů spojené hradbou s otevřenou bránou.
- Lednice ve Smidarech - Jedná se o unikátní technickou stavbu z 19.století, postavenou v roce 1881 a přináležící k zámku. V současné době již neslouží svým účelům, byla však prohlášena za technickou kulturní památku.
- Zámek v Chotělicích - Severozápadně od Smidar po pravém břehu Cidliny rozkládá se obec Chotělice. Ve 14. stol. tu bývala tvrz s dvorem, vsí a mlýnem. Dominantu obce tvoří prostranný zámek hraběte Mensdorfa – Pouilly s pěkným parkem, který byl vystavěn v r. 1875 – dnes slouží jako Ústav sociální péče.
- Zděný mlýn v Chotělicích
